Ani světlo, ani čas

S ubývajícím světlem shledávám toulky po ulicích čím dál obtížnější. S blížícími se vánocemi taktéž. Děje se mnoho různých akcí, takže není čas dedikovat jeden den v týdnu ulici a fotce. Hrátky světla a stínu kolem podchodů se odkládají na jaro. Proto jsem změnil přístup. Odmítl jsem se nechat frustrovat a místo toho jsem prostě začal fotit cokoliv, k čemu mě předvánoční dění zrovna zanese. Ať už je to ulice, práce, mejdan, domov, čas s rodinou, tramvaj nebo prodejna vánočních stromků.

Předvánoční tunel může být překážkou nebo příležitostí. Já si vybral to druhé. Hlavně neztratit oči a především... Keep shooting.

(Ministerstvo životního prostředí, Praha 2017)

Na této fotce se sice nic neděje, ale píšu si k ní do deníčku, že jsem učinil posun v otázce kódu 21, což je mé obecně neatraktivní barevné provedení fotek. Dosud mě tento barevný filtr stále baví. Postupem času zjišťuju, že takhle fotky nikdo nedělá a z fotografů se skoro nikomu nelíbí. Dospěl jsem k závěru, že mi to nevadí. Kód 21 jsem rozšířil, postupně mu zakazuju používat vinětaci a příliš měkkou kresbu. Vytahuju detaily a trochu jej přibližuju normální barevné fotce. Barevnost je pořád komixová, ale už ty fotky vypadají malinko jinak.

Taky jsem zjistil, že na zajímavé věci lze narazit úplně všude a že i obyčejné věci mohou být zajímavé, když se na ně dívám určitým úhlem. Například jsem potkal dopis Ježíškovi pohozený na vrátnici.

(Ministerstvo životního prostředí, Praha 2017)

Nebo jsem se jednoho dne ocitl v nefotogenickém, skoro až nefotitelném hotelu a poslouchal tam cimbálovku. Nejenže mi zahrála na přání "V Zarazicách krajní dům" a "Rež rež rež", ale nechala se i ochotně fotit. Prostředí sice nebylo obrázkům nakloněno, ale přeci jen z těch cca 70 okének nakonec vyšlo jedno jakž takž slušné.

(Hotel Populus, Praha 2017)

To podstatné je hlavně nemít foťák v batohu. Když je uklizený, trvá to dlouho, než ho vytáhnu a nastavím na danou scénu. Mnohem lepší je ho mít přes rameno a nastavený na univerzální podmínky. Ty se ovšem s přechodem na zimní čas radikálně změnily. Zatímco v létě to bylo clonové číslo 9 a ISO 800, prostě moje standardní denní parametry "hodně clony, krátký čas", v zimě se z toho stalo clonové číslo 1,8, ISO 2000 a Ev -0,7. Což je nokturno.

V každém případě, když je foťák po ruce a nastavený předem, pak je fotka otázkou dvou vteřin a dají se chytat i nečekané momentky z tramvaje.

(Tramvaj 22, Praha 2017)

MHD je vůbec vděčný motiv. Především jsem tam hodně často. Vždycky jsou tam lidi a vždycky je tam aspoň trochu světla. Také díky tomu vznikají pouliční fotky, které vlastně vůbec z ulice nejsou. Náplavka, Vítkov, Vyšehrad, nic z toho se mi v hledáčku nějaký čas neobjeví. Městská krajina se změnila, potemněla a zevšedněla. O to větší výzvou je.

Keep shooting.

(Starostrašnická, Praha 2017)